Porušují on-line sázkové kanceláře práva k ochranným známkám?

Je běžné, že provozovatelé on-line sázkových kanceláří uvádějí na svých stránkách názvy sportovních klubů, nebo sportovních událostí. Stejně tak je však běžné, že názvy těchto klubů nebo sportovních událostí jsou chráněny ochrannými známkami. Užívání názvů klubů nebo sportovních akcí je samozřejmě nutností, pojmově vyplývající z podstaty činnosti provozovatelů sázkových kanceláří. Zatímco tento aspekt užívání ochranných známek prozatím zůstává v české judikatuře neupraven, ve Francii už došlo k několika sporům, v nichž se vlastníci ochranných známek obrátili proti sázkařům se žalobami, v nichž uplatňovali nároky z ochranných známek, a nároky nekalosoutěžní (z důvodu parazitování na pověsti). 

Tři kauzy - Juventus, PSG a FFT

Ve Francii byly v poslední době zaznamenány hned 3 případy, kdy se vlastníci ochranných známek obrátili proti provozovatelům on-line sázkovým kancelářím. Jejich nároky vycházely ze základních práv vlastníků předmětů průmyslového vlastnictví, jak je definují národní předpisy o ochranných známkách - tedy práva vlastníka ochranné známky zakázat třetím osobám užívání stejného nebo podobného označení pro stejné nebo podobné výrobky a služby (v českém zákoně o ochranných známkách toto právo zakládá ust. § 8 odst. 1. písm. a), a práva zakázat reprodukci známky bez jeho souhlasu (§ 8 odst. 3). Vedle těchto práv je však nutno přihlédnout i k některým omezením vlastníka známky, v tomto případě zejména k povinnosti vlastníka strpět užití ochranné známky v případě, že je to nezbytné k určení účelu výrobku nebo služby (dle § 10 odst. 1 písm. c). Žalobci byly sportovní kluby Juventus Turín a Paris Saint-Germain (PSG), a Francouzská tenisová federace (FFT). Tyto subjekty, které jsou všechny vlastníky národních nebo evropských ochranných známek, shodně napadly sázkové kanceláře z důvodu neoprávněného reprodukování těchto ochranných známek v rámci jejich sázkových nabídek. 

Obrana sázkových kanceláří spočívala na dvou základních východiscích. Primárním východiskem bylo, že uvedená označení byla používána nikoliv jako ochranné známky, tedy k označení výrobků nebo služeb, pro něž jsou zapsány, ale pouze k čistě informativním účelům, za účelem identifikace konkrétní sportovní akce (zápasu), k níž se vztahuje služba, sázkovými kancelářemi nabízená. Sekundárním východiskem pak bylo dovolávání se výše uvedeného omezení vlastníka ochranné známky, což v daném případě vylučuje možnost uplatňovat práva vlastníka ochranné známky, zejména pak právo zakázat reprodukci známky bez souhlasu vlastníka.

Různá rozhodnutí ve stejné věci

Ve všech třech případech soudy první argument sázkových kanceláří zamítly s tím, že užívání předmětných označení je nutno považovat za jejich používání jakožto ochranných známek, když jsou užívány v obchodním styku, a jsou užívány za účelem označení určitých služeb. Na druhou stranu omezení práv vlastníků známek (tedy ekvivalent výše zmíněného ustanovení § 10 odst. 1 písm. c zák. o ochranných známkách) může být v daných případech použitelné, protože a) uvedené názvy nelze v nabídce sázkových kanceláří jakýmkoli způsobem opsat, když takový opis by zcela jistě uvedl spotřebitele v omyl, a b) při tomto užití nehrozí, že by došlo na straně spotřebitelů k záměně mezi vlastníky známek (kluby nebo federacemi) a sázkovými kancelářemi.

Přesto soudy v jednotlivých případech dospěly k rozličným závěrům. V případě kauzy „Juventus“ soud konstatoval, že výjimka z absolutního práva vlastníka známky k jeho označení se musí týkat výhradně takového užití označení, které je nezbytné k provozu aktivit on-line sázek. V daném případě soud došel k závěru, že užívání označení „Juventus“ za účelem propagace služeb sázkové kanceláře, tedy za účelem reklamním, nikoliv čistě informativním, kdy v reklamních sloganech sázková kancelář využívala známosti tohoto názvu mezi spotřebiteli, přesahuje hranice nezbytného užití, a jedná se tudíž o porušování práv k ochranné známce. Na druhou stranu jiný senát téhož soudu konstatoval, že v dalších dvou případech (tedy „PSG“ a „FFT“) se ustanovení o omezení práv vlastníka ochranné známky uplatní v plném rozsahu, a dal sázkovým kancelářím zapravdu.

Vedle nároků z ochranných známek uplatňovali žalobci (jako tomu u sporů z práv k označením většinou bývá) také nároky nekalosoutěžní, konkrétně skutkovou podstatu parazitování na pověsti (v českém obchodním zákoníku upravenou ustanovením § 48), obdobně upravenou i francouzským „Code civil“, tedy občanským zákoníkem. Parazitováním na pověsti je využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl, jednoduše je tedy lze charakterizovat jako „vezení se“ na úspěchu jiného soutěžitele. Senát, který učinil výše uvedený závěr o porušování práv k ochranným známkám „Juventus“, v tomto případě nekalosoutěžní žalobní nároky zamítnul. V kauze „FFT“ však soud konstatoval, že umístění názvu „Roland Garros“ v pravém sloupci úvodní internetové stránky, obsahující seznam sportů, zajímavých pro sázkaře, hned vedle reklam na různé možnosti sázek na sportovní zápasy, sleduje čistě reklamní účel, který není nijak nutný k označení jednotlivých sázek, nacházejících se na následujících stránkách. Dle soudu umístění názvu „Roland Garros“ na stránku tohoto charakteru jasně nasvědčuje úmyslu žalované sázkové kanceláře zviditelnit své aktivity pomocí notoricky známého názvu sportovní akce, aniž by toho bylo zapotřebí k identifikaci samotné nabízené služby.  

Konečně senát, rozhodující v kauze „PSG“, nekalosoutěžní nároky rovněž zamítl, když konstatoval, že sázková kancelář organizuje sázky na sportovní výsledky, které mohou zajímat jak uživatele, mající zájem o fotbal, tak i uživatele se zájmem o jiné sporty. Sázková kancelář, organizující sázky na zápasy klubu PSG (Paris Saint-Germain), žádným způsobem nevyužívá nebo nezneužívá investic tohoto klubu, protože její zisk se odvíjí od počtu sázek na zápas. V daném případě navíc soud shledal, že odkazy na sázky na sportovní zápasy, jichž se klub (žalobce) neúčastnil, jsou na předmětných stránkách umístěny před sázkami na zápasy klubu PSG.

Konkrétní východiska i obecné závěry

Lze konstatovat, že francouzský soud vyšší instance v Paříži stanovil tato základní pravidla -

1) užívání názvů sportovních klubů, případně jmen sportovců, na stránkách provozovatelů on-line sázkových kanceláří představuje užívání ochranných známek

2) provozovatelé sázek mohou tato označení užívat za předpokladu, že toto užití nepřesáhne míru nutnou k dosažení účelu nabízené služby, a že nedojde k záměně mezi provozovateli sázek a sportovními kluby (sportovci).

Jednotlivé senáty, které se předmětnými kauzami zabývaly, se však liší v interpretaci pojmu „užívání nutné k dosažení účelu nabízené služby“.

V kauze „Juventus“ shledal soud porušováním práv k ochranné známce jednání, kdy sázková společnost William Hill Credit umístila do sponzorovaných odkazů mezi výsledky vyhledávání ve vyhledávači Google reklamní text, v němž poukazovala na svou mnohaletou existenci, a v rámci toho poukazovala na neustále aktualizovanou nabídku sázek na výsledky klubu FC Juventus. V podobném případě společnost UNIBET nabízela na svých stránkách on-line sázky na fotbalové zápasy s komentářem „Zápas gigantů! Dva velikáni evropského fotbalu se utkají  úterý večer ve 20:45 hod. Real Madrid se svými 9 evropskými poháry bude hostit Juventus Turín, s jeho 6 poháry... sázejte!“

Z těchto dvou konkrétních případů lze vysledovat, kdy se dle soudu nejedná o dovolené užívání ochranné známky nutné k dosažení účelu nabízené služby. Společnost William Hill Credit neměla propagaci svých aktivit založit na zmínce o jediném klubu, a spol. UNIBET neměla komentovat (samozřejmě za účelem propagace) nabídky sázek na svých vlastních stránkách za použití chráněného názvu klubu.

Jiný senát shledal nekalosoutěžním jednáním umístění titulku „Roland Garros - semifinále turnaje mužů“ na homepage stránek provozovatele on-line sázkového systému pod doménou www.expekt.com“, kde byl tento titulek spojen s dalším textem, vybízejícím k sázení na semifinále turnaje, pod dvěma pod-rubrikami s názvem „Roland Garros“ a WTA, French Open (C).

Lze zobecnit, že výše uvedené závěry soudních tribunálů považují za porušení práv k ochranné známce situaci, kdy je tato známka provozovatelem sázek použita za účelem vybízení spotřebitele k dalšímu sázení.

Naproti tomu jiný senát ve sporu o používání názvů „Paris Saint Germain“ a „PSG“ nekalosoutěžní nároky zamítl. Soudním vykonavatelem bylo zjištěno, že žalovaní, v tomto případě provozovatelé sázkových portálů „Sportingbet.com“, „Unibet.net“ a „Bwin.com“ používali uvedené označení mimo jiné v následujících souvislostech:

„Fotbal - UEFA: PSG se předvede s týmem změněným právě pro tuto příležitost - potvrdí dosavadní výsledky, nebo ztratí pozice?“

„Sázejte na televizní zápas: Canal+ Sport v neděli 17:30 Auxerre - Paris SG... infarktové osmifinále!“

„Liga - dočkáme se vítězství PSG v Lyonu? Lyon - Paris SG: Paris Saint Germain jede do Lyonu s nadějí kvalifikovat se do osmifinále. Prohraje Lyon na domácím hřišti?“

„Tuto středu 20:00 hod.: Lyon - Paříž SG. Kurz 1,90 na to, že padnou góly na obou stranách!“

Po zvážení těchto (a množství dalších) tvrzení, které byly předmětem řízení soud uzavřel, že se nejedná o porušování práv k ochranné známce, pokud jsou chráněná označení tímto způsobem použita na stránkách s nabídkou sázek na zápasy, s jejichž smyslem je přesvědčit spotřebitele k sázení.

Závěr 

Ze srovnání závěrů dvou tribunálů je patrné, že jejich názory v téměř identických situacích se naprosto liší. Tento zásadní rozdíl lze vysvětlit dvěma způsoby, přičemž pravda bude pravděpodobně někde uprostřed. Jednak judikatura v této záležitosti není ještě sjednocena, v otázkách použití ochranných známek v podobných situacích na internetu se ještě francouzský kasační soud (který plní podobnou roli tvůrce judikatury jako náš Nejvyšší soud) nevyjádřil. Obě rozhodnutí byla navíc vydána téměř současně. Nebo se lze domnívat, že spol. UNIBET v kauze Juventus prohrála proto, že známku použila k účelu propagace svých služeb zjevněji, než tomu bylo ostatních uvedených kauzách.

Pokud začala být otázka použití ochranných známek v rámci nabídek sázkových kanceláří řešena v národní judikatuře, můžeme se dočkat i zásadnějšího rozsudku, kterým se k věci vysloví Evropský soudní dvůr.

Autor: Petr Mališ

Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, ochrannými známkami (vedoucí sekce www.trademarks.cz) a rovněž obchodním a pracovním právem.